KomiksFEST!

GENERACE 2.0 — NOVÝ ČESKOSLOVENSKÝ KOMIKS

Od vzniku první moderní vlny domácího komiksu, tzv. Generace nula, již uplynulo 15 let. Dnes se ale formuje nové výrazné uskupení tuzemských tvůrců, i když snaha zaškatulkovat je jako kvantifikovatelné hnutí, by je nejspíš příliš nenadchla.

Velkou změnou oproti dřívějšku je dokonalá znalost zahraničních komiksových děl západní i východní provenience, včetně tvorby obrovské komunity mladých souputníků. Oproti někdejšímu téměř výhradně mužskému prostředí navíc převažují autorky nad autory. Místo potištěného papíru jejich přirozenou platformu představují blogy, specializované servery a sociální sítě. Z pohledu starších generací jsou tak na širokém webovém moři méně viditelní. Nejvíce je ale trápí stará bolest domácí scény – nemožnost se profesně komiksem živit. K tomu přispívá malý trh i konkurence překladového komiksu. Cena autorských práv je totiž výrazně nižší, než kolik stojí vytvořit nové tuzemské dílo.

Přímo pro tuto výstavu vzniklo 50 stran komiksů od 18 mladých tvůrkyň a tvůrců narozených převážně po roce 1989. Dohromady zabírají téměř celé spektrum domácí scény – od artu po popkulturní manga vlivy. Naleznete je i v katalogu letošního KomiksFEST!u.

PÁTEČNÍCI A EXPERIMENTY

Důležitým odrazovým můstkem pro tuto výstavu jsou pražská setkání tzv. Pátečníků, skupinky tvůrců z Plzně, Prahy a Zlína. Kreslení společných komiksů, půjčování aktuálních zahraničních děl a vzájemné diskuze ovšem nepředstavují jediný pojící prvek. Krom slabiky Pá ukryté ve zde otištěných dílech, je jím zaujetí pro samu formu komiksu, technická preciznost a nápaditost při jejím využití a občas také notně drsná, byť civilně pojatá témata lidského nitra. Štěpánka Jislová, která bude první ženskou autorkou v historické komiksové sérii Češi, a Karel Osoha spojený s internetovým fenoménem parodického manga Plíče jsou nejvýraznějšími postavami nejen této skupiny, ale bez přehánění i celé generace. Viktor Svoboda bude zase možná brzy spojován s právě vznikajícím dětským magazínem Bublifuk, ale jeho lehce hororový příběh pro dítka opravdu není.

Čistě cartoonová stylizace Marcela Dokoupila je na současné scéně výjimkou, ale experimenty s formou jsou naštěstí naopak oblíbené. Jemné, poetické a ornamentální příběhy sester Čupových, známých jako suwi a faQy, jsou přesně ten případ, stejně jako suverénní, japonskou mangou i americkým cartoonem ovlivněné hrátky Haspienovy.

KAREL OSOHA

KF!15_vystavy_generace2-web_

ŠTĚPÁNKA JISLOVÁ

VIKTOR SVOBODA & MARTIN JAŠEK

KF!15_vystavy_generace2-web_3

HASPIEN

KF!15_vystavy_generace2-web_4

ZUZANA ČUPOVÁ „SUWI“

KF!15_vystavy_generace2-web_6

KATEŘINA ČUPOVÁ „FAQY“

KF!15_vystavy_generace2-web_5

MARCEL DOKOUPIL

KF!15_vystavy_generace2-web_7

PAVOL ČERVENIAK „MELKOR“

KF!15_vystavy_generace2-web_8

VÝCHODNÍ PŘÍSLIBY

Značný vliv na současnou scénu má japonská manga. Vvětšina autorů se ale od ní nakonec paradoxně vrátila zpátky k západní vizualitě. I nejdůležitější domácí manga sborník Vějíř dnes obsahuje velké množství neasijských komiksů a je do jisté míry pojítkem celé generace.

Silný proud tvoří autorky, jejichž obraznost odkazuje na současný esteticky poučený západní alternativní mainstream. Stačí se podívat na tvorbu Ester „Yone“ Kuchynkové, Anny „kinixuki“ Dvořáčkové a Linh „Tale“ Do.

Výrazné jsou i dříve přehlížené žánrové komiksy. Nekorunovanou královnou hororu je Lenka Šimečková, s fantasy klišé si zase pohrává Jana „Yuffie“ Kilianová, spoluautorka facebookového fenoménu Korektor. Čistokrevnou mangu zastupuje Jana „Janiko“ Suchomelová se skvělou šónen ai parodií na legendární komiks z obalů zubní pasty Tuti Fruti. Scénář pro ni i americkou mangou inspirovaného Tomáše Salvu vytvořil jeden z mála aktivních českých scénáristů Daniel „Dan Q“ Řezníček.

Roste však i slovenská scéna a Pavol „Melkor“ Červeniak připomíná její inovátorské i popové inspirace. Eva Mária Ondová pak svými mytologickými komiksy ukazuje, že ani odvážné artové aspirace tu nejsou cizí.